|
|
Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Cesta k oknu Pražského hradu a odtud ke slávě
Cimpl, Marek ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
(česky): Hlavním tématem této práce je Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Nejdůležitější informace o jeho životě a kariéře v řadě významných zemských i dvorských úřadů jsou shrnuty již v úvodu mé práce, která je strukturována do pěti hlavních kapitol. Třetí kapitola, následující po úvodu, soupisu podkladové literatury a vysvětlení stěžejních pojmů, popisuje samotný rozvoj významného panského rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka, jehož počátky sahají podle nejstarších písemných pramenů na přelom 11. a 12. století. Historii Slavatů z Chlumu a Košumberka jsem navíc zasadil do hlubších geografických souvislostí detailním popisem rodových sídel v zemích Království českého. Čtvrtá kapitola je již věnována samotné osobnosti Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, jehož život zároveň ilustruje dějiny každodennosti představitele české vysoké šlechty. Pro větší názornost jsem na závěr zařadil kapitolu, která se zabývá obrazem života hraběte Slavaty a nejvýznamnějšími událostmi této éry v umění.
|
|
|
Adam Pavel Slavata
UHLÍKOVÁ, Patricie
V bakalářské práci autorka popisuje životní osud jihočeského šlechtice Adama Pavla Slavaty (1603-1657) v kontextu událostí na počátku 17. století. Zaměřila se především na odlišné představy o životě mezi ním a jeho otcem Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka (1572-1652), které nastaly po rozvodu Adama Pavla s Marií Markétou z Eggenberka na počátku třicátých let 17. století. Životní zvrat se odrazil především v jeho názorech na panovnický dvůr ve Vídni a dvorskou kariéru, jež byla pro otce Viléma v životě zásadní. Adam Pavel odešel natrvalo od císařského dvora a usadil se v Nové Bystřici, odkud spravoval spolu s hejtmany, kteří působili v Jindřichově Hradci a v Telči slavatovské panství v období třicetileté války. V práci byla využita osobní korespondenci Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, která je uložena v Rodinném archivu Slavatů v jindřichohradeckém oddělení Státního oblastního archivu Třeboň. Na základě rozsáhlé odborné literatury o šlechtě především od autorů Petra Mati a Václava Bůžka byly popsány vývojové etapy v životě urozence z vyšší šlechty.
|
|
|
Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Cesta k oknu Pražského hradu a odtud ke slávě
Cimpl, Marek ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
(česky): Hlavním tématem této práce je Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Nejdůležitější informace o jeho životě a kariéře v řadě významných zemských i dvorských úřadů jsou shrnuty již v úvodu mé práce, která je strukturována do pěti hlavních kapitol. Třetí kapitola, následující po úvodu, soupisu podkladové literatury a vysvětlení stěžejních pojmů, popisuje samotný rozvoj významného panského rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka, jehož počátky sahají podle nejstarších písemných pramenů na přelom 11. a 12. století. Historii Slavatů z Chlumu a Košumberka jsem navíc zasadil do hlubších geografických souvislostí detailním popisem rodových sídel v zemích Království českého. Čtvrtá kapitola je již věnována samotné osobnosti Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, jehož život zároveň ilustruje dějiny každodennosti představitele české vysoké šlechty. Pro větší názornost jsem na závěr zařadil kapitolu, která se zabývá obrazem života hraběte Slavaty a nejvýznamnějšími událostmi této éry v umění.
|
|
|
Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka
Cimpa, Martin ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tato práce pojednávající o Vilému Slavatovi z Chlumu a Košumberka (1572-1652) je zaměřena především na nedořešené otázky a bílá místa související s životem a kariérou tohoto českého aristokrata, jenž se stal jednou z předních osobností habsburské monarchie své doby. Obsahem první části práce je podrobný popis Slavatova pobytu a činnosti v exilu. Pozornost je věnována málo známým skutečnostem týkajícím se jeho účasti na politických jednáních o dalším směřování českého království a celé habsburské monarchie ve Vídni, Praze i na jiných místech a Slavatovým spisům státoprávní a konfesijně apologetické povahy, které vypracoval během pobytu v Pasově. Dále se autor pokusil o vyložení Slavatova nejasného postoje k procesu pobělohorských konfiskací, z něhož vytěžil navzdory svojí loajalitě a službám domu habsburskému jen nepatrný zisk. V neposlední řadě se autor zabýval i Slavatovým problematickým vztahem k vrchnímu veliteli císařských vojsk vévodovi Albrechtovi z Valdštejna a pokusil se nalézt kořeny jejich nepřátelství a objasnit, proč se Slavata stal jedním z Valdštejnových nejvytrvalejších kritiků.
|
host ::
RSS.